Tento text pojednává o terapii obezity z ájurvédického hlediska. Ukazuje, jakou optikou Ájurvéda obezitu vnímá a jak s ní zachází. Práce pouze nastiňuje základní modus operandi, ve kterém Ájurvéda pracuje, nezabíhá do jednotlivostí, protože to nedovoluje délka textu. Přesto však by po přečtení mělo být jasné, jak a proč tak Ájurvéda obezitu vnímá a jak a proč tak s ní terapeuticky zachází.

Ájurvéda (v překladu věda života) je indický holistický systém léčby a přístupu k plnému bytí ve všech jeho aspektech. Její filosofie a metodika vychází z konceptu tzv. tridóš, které řídí, všechny životní procesy v celém známém i neznámém vesmíru. Na úrovni lidských bytostí fungují dóši jako psychofyziologické konstanty, jejichž vzájemná souhra determinuje, zda člověk je či není zdráv. Zdraví je harmonie dóš, nemoc je jejich disharmonie.

Dóši jsou celkem tři, je to váta, pitta a kapha (názvy se nepřekládají). Dóši se projevují skrze určité své kvality. Charakteristika jednotlivých dóš, ba jejich existence vůbec, je založena na čisté empirii. Pochopitelně pro ně existuje i určité vědecké (biofyzické, medicínské, fyziologické, aj.) vysvětlení, ale jejich popisu se zde nebudu věnovat, neboť by to velmi přesahovalo rámec této práce. Omezím se na konstatování, že dóši existují, že jsou tři a že mají určité kvality, určité vlastnosti.

Tyto vlastnosti jsou výsledkem působení živlů, z nichž jsou dóši složeny a jsou následující:

Váta (živel vzduch a éter) je lehká, rychlá, hbitá, suchá, studená, mobilní, proměnlivá..

Pitta (živel oheň) je horká, jasná, lehká, čistá, bystrá, pronikavá.

Kapha (živel země a voda) je těžká, studená, pomalá, lenivá, lepivá, hutná, inertní, stabilní.

V souvislosti s těmito kvalitami je potřeba pochopit, že každá jednotlivá dóša se stará o správné fungování určitých tělesných mechanismů.

Váta je zodpovědná za pohyb hmoty. Je tedy zodpovědná za veškerý pohyb, ke kterému dochází v těle nebo tělem či jeho částmi. Jde o pohyb signálů po nervech, pohyb jednotlivých iontů, molekul, kapiček krve, pohyb potravy zažívacím traktem, tlukot srdce, pohyb svalové a kosterní soustavy, lokomoci apod. To všechno je doménou váty.

Pitta, je zodpovědná za metabolismus, za přeměnu hmoty a tvorbu energie. Je tedy zodpovědná za trávení a zpracování živin, za štěpení velkých molekul na malé případně za transformaci jedněch molekul v jiné. Řídí tedy všechny enzymové systémy (citrátový cyklus, dýchací řetězec apod.) nutné k tvorbě energie (ATP) a tepla.

Kapha je zodpovědná za uskladňování hmoty a tvorbu pevných, stabilní struktur, které drží tělo pohromadě. Řídí tedy skladování živin, tvorbu zásob a lubrikaci.

Tyto tři síly, váta, pitta a kapha, jsou vůči sobě ve vzájemném protikladu, vzájemně se regulují, vyvažují a udržují v rovnováze. Představit si to můžeme obrazně jako trojúhelník, kde každá ze stran představuje jednu sílu.

Velmi důležitým momentem v pochopení Ájurvédy je skutečnost, že každá lidská bytost je nějakou směsicí těchto třech sil, jinými slovy každá lidská bytost má v sobě určitou proporci váty, pitty a kaphy. Zůstaneme-li u obrazného přirovnání trojúhelníku, každá lidská bytost má jinak dlouhé strany trojúhelníku. Každá lidská bytost je tedy jiný trojúhelník.

Toto poznání je naprosto klíčové, protože je to právě tato proporce, která je onou harmonií, v níž je ten který jedinec zdráv. Vychýlí-li se z ní, nastává disharmonie a nemoc. Ona správná harmonická proporce se nazývá prakrti (česky původní forma) a je vrozená. Nesprávná proporce je vikrti.

Řečeno západním jazykem je prakrti kódovaná v lidském geonomu a je v podstatě nemožné ji během života změnit. Lze ji pouze respektovat. K tomu, aby ji člověk mohl respektovat, ji nejprve potřebuje znát. Existuje mnoho způsobu, jak zjistit prakrti konkrétního jedince. Jejich metodami se tu opět nebudu zabývat a opět se omezím na konstatování, že prakrti je skutečnost, kterou lze poměrně přesně zjistit.

Ájurvéda tedy jednoduše řečeno rozděluje lidi do určitých skupin (analogie metabolických typů, které zná i západní svět) podle toho, která dóša u nich převládá (která strana trojúhelníku je nejdelší). Převládá-li u lidí kupř. váta, znamená to, že u nich převládají kvality váty, tedy hbitost, rychlost, suchost, studenost apod. Převládá-li pitta, převládají kvality pitty jako horkost, jasnost, pronikavost apod. a převládá li kapha, převládají kvality kaphy, jako těžkost, pomalost, lenost, mohutnost apod.

Nyní už můžeme vidět, proč určití lidé, mají tendence k nabírání na váze a k obezitě více, než jiní. V jejich prakrti je prostě více kaphy. Tito lidé ať dělají téměř cokoliv, budou vypadat, jako že mají stále nějaké to kilo navíc. Je třeba pochopit, že je to jejich přirozený stav zdraví, jejich prakrti, a není vhodné, ba není žádoucí, se jej nějak násilně snažit měnit (přestože třeba BMI nám říká, že mají nadváhu a „měli by zhubnout“).

Potom je tu pochopitelně jiný problém, a sice ten, kdy kapha přeroste více než je zdrávo, člověk se vychýlí ze své prakrti a nastává disharmonie, nemoc zvaná obezita. S jistotou lze říci, že lidé typu kapha, mají větší sklon k nadváze a obezitě, protože mají více kaphy už ve své prakrti a protože obecně dóša, která v prakrti převládá má tendenci se snáze dostat mimo kontrolu, tedy přerůst.

Obezita s ájurvédického pohledu je tedy nemocí kapha dóši, protože kapha dóša je zodpovědná jak za celkovou výstavbu těla, tak za ukládání zásobních látek, především tuku. Léčí-li se tedy v ájurvédě obezita, léčí se v podstatě kapha dóša.

Podívejme se nyní jak ájurvéda kapha dóšu, resp. obezitu, léčí.

Ájurvéda u jakéhokoliv problému proklamuje nutnost balančí terapie, tedy terapie vyrovnáváním. Je-li kupř. něco horké, musí se to zchladit, je-li něco studené, je třeba to zahřát, je-li něco suché, musí se to promastit, je-li něco mokré, mělo by se to sušit apod. V principu jde tedy o to, že z vnějšího vesmíru vezmeme substanci svými kvalitami protikladnou vůči aktuálnímu stavu vnitřního vesmíru a tím dojde k vyrovnání.

Víme, že obezita, je problém kaphy, problém nadměrného skladování a nadměrné tvorby zásob. Víme, že kapha, má kvality jako těžkost, vlhkost, mastnota, chlad, inertnost apod. Pomáhá tedy odlehčující, vysušující, prohřívající a stimulující terapie. Řečeno po ájurvédicku, dóšu kapha vybalancuje, dóša váta a dóša pitta, protože ty jsou svými kvalitami kaphě protichůdné - váta je lehká, suchá, mobilní, pitta je lehká, horká, pronikavá. A protože podle Ájurvédy je všechno na světě (nejen lidé) tvořeno určitou proporcí tří dóš, jsou určitou proporcí dóš tvořeny i potraviny, které člověk jí.

Ájurvéda tedy nabízí jakýsi soubor potravin, který je vhodný pro lidi typu kapha a pro obézní obecně, protože tyto potraviny v sobě obsahují zvýšené množství dóš váta a pitta a snížené množství dóši kapha. Postupnou konzumací těchto potravin dojde k vyrovnání a k návratu k prakrti.

Je poměrně zajímavé, a docela podivuhodné, že Ájurvéda vůbec neřeší poměr markoživin. Oproti západnímu přístupu, kde jako nejideálnější boj s obezitou se jeví relativně vysokobílkovinná dieta s nízkým obsahem sacharidů a tuků, Ájurvéda na nějaké bílkoviny, sacharidy, tuky příliš nehraje.

Částečně se to dá asi vysvětlit tím, že Ájurvéda má vedle doporučených potravin i doporučené chutě, které by měl člověk typu kapha, případně člověk trpící poruchou kapha (tedy kupř. právě obezitou), preferovat a naopak chutě, kterými by se měl vyhnout.

Chutě, kterým by se měl vyhnout jsou sladká, slaná a kyselá, přičemž nejhorší z nich je sladká. Naopak chutě, které by měl preferovat jsou hořká, trpká a pálivá. Zabývat se chutěmi se může na první pohled zdát jako zbytečná fantasmagorie, při hlubším pohledu se ale objevují zajímavé paralely.

Sladká chuť je totiž chutí cukru a v podstatě všech sacharidových potravin, o kterých víme, že způsobují tloustnutí a obézní by je měli stáhnout na minimum. Slaná je chuť, která rozněcuje zažívací oheň, člověku více chutná a více toho sní, navíc sůl způsobuje retenci vody a kapha sestává z živlů země a vody. Hořká a trpká (svíravá) chuť jsou chutí prakticky všech luštěnin, které obsahují velké množství bílkovin, málo sacharidů a málo tuků takže jsou v redukčních dietách velmi žádoucí. Prozkoumat blíže tyto paralely by bylo asi velmi zajímavé a přínosné.

Vraťme se ale k doporučeným potravinám, které prospívají lidem typu kapha a kaphagením poruchám obecně. Kapha protože je pomalá, tuhá, lenivá a těžká potřebuje lehkou, svěží, stimulují stravu. Tu nabízí čerstvá zelenina, luštěniny, částečně ovoce (nesladké, spíš trpké) a celozrnné obiloviny. Kaphě a kaphagením poruchám prospívá syrová strava, syrová zelenina, syrové naklíčené luštěniny apod., protože jsou to velmi lehlé potraviny, které vyvažují její těžkost. Protože je kapha studená, prospívá jí kořeněná strava, protože ta zahřívá a stimuluje metabolismus, čímž vyvažuje jeho pomalost a celkovou pomalost kaphy. Ostré koření se obézní pacienti skutečně nemusí bát použít (pakliže nemají jiné problémy, kupř. záněty zažívacího traktu apod.). Ájurvéda není vegetariánská, nicméně maso příliš nepropaguje. Pakliže ale kapha, resp. obézní člověk, jí maso, mělo by být vyloženě libové, ideální je maso malých zvířat, které rychle běhají a mají za života hodně pohybu (pohyb je váta opak kaphy). Tuky, ořechy a semínka, jsou svou povahou kapha (jsou těžké, hutné, lepivé apod.), proto budou kaphagením poruchám přitěžovat a obézní by je měl omezit, příp. vynechat úplně. Mléko a mléčné výrobky jsou rovněž svou povahou kapha, především proto, že bývají tučné, sladké a slané. Kupříkladu taková smetana je typická kapha potravina, má přesně stejné kvality jako kapha (je sladká, těžká, studená, lepivá, vazká..), bude tedy přitěžovat a způsobovat otylost. Odtučněné mléko a nízkotučné mléčné výrobky jsou mnohem méně kaphagenní a proto se na redukci hmotnosti hodí mnohem víc.

Existují celé seznamy jednotlivých potravin, které jsou vhodné a nevhodné, nicméně je chybou se je nějak učit nazpaměť a memorovat. Spíše je potřeba pochopit ájurvédský způsob uvažování a ten pak při výběru potravin aplikovat. Intuitivně je pak možné odvodit spoustu dalších informací. Je rovněž chybou se fanaticky vyhýbat potravinám, které kapha dóše nejsou doporučeny. Ájurvéda je postavena na zdravém selském rozumu, takže je potřeba na něj spoléhat především.

Dietní režim, ač je absolutně primární, je vhodné kombinovat s celkovou úpravou životního stylu. Protože je kapha (o obezitě v Ájurvédě mluvíme jako o kapha problému) tuhá, líná, pomalá a stagnující, je nutné vnést do jejího života nějaký stimul v podobě pohybu. Opět aplikujeme pravidlo o vyvažování protikladů. Kapha má tendenci sedět a nic nedělat. Proto potřebuje jít a něco dělat - jít se projít, zaplavat si, zatančit si apod.. Jakýkoliv pohyb je dobrý, protože pohyb je váta, opak kaphy. Ideální je, když se u toho pohybu člověk zpotí a zahřeje, protože teplo je pitta, která stimuluje metabolismus. Obézní mívají často velmi pomalý, lenivý metabolismus (pomalost, lenivost = kapha), a pohybem se zrychlí (váta) a prohloubí (pitta). Obézní by si tedy měli zvykat na to, že pohyb je pro ně lékem. Samozřejmě je třeba pohybový režim nastavit dle aktuálních možností klienta.

e vidět, že Ájurvéda je velmi jednoduše pochopitelný systém. Ačkoliv používá poměrně netradiční pojmy a pracuje zdánlivě velmi povrchně, sahá k samotným kořenům stvoření a reguluje psychofyziologické procesy na nejhlubší možné rovině, na rovině živlů. Někomu se taková věda může zdát velmi vágní bez skutečného vědeckého základu. Fakt je ten, že v Indii se Ájurvéda používá mnoho tisíc let a s úspěchem léči choroby, na které alopatická medicína nemá zbraň.

Ájurvéda je krásné umění, které není pouze vědou o uzdravování, ale je především vědou o životě. Zabývá se vším, co se nějakým způsobem života dotýká. A protože v životě není nic, co by se ho nedotýkalo, zabývá se Ájurvéda skutečně vším, na co si lze vzpomenout. Jednoduše neexistuje oblast, k níž by Ájurvéda nezaujímala určité stanovisko. Ájurvéda nemá žádné hranice, nemá začátek a nemá konec, je nekonečná a věčná jako božství, které ji lidem předalo.

VPokusil jsem se naznačit, jakým způsobem Ájurvéda operuje, jak vnímá problém obezity a jak jej řeší. Pohyboval jsem se pouze na povrchu a záměrně vynechal určité aspekty (kupř. ájurvédský koncept sedmi dhát). Šlo mi o to, aby naznačil směr, kterým se léčení obezity v ájurvédě ubírá, a nechávám na čtenáři, zda bude mít chuť prozkoumat tuto vědu blíž.

] Nelze samozřejmě říci, že obezitou trpí pouze lidé typu kapha, obezitou může trpět i člověk typu pitta, případně váta, ale u těchto lidí bude poměrně snadné zhubnout, protože jejich prakrti, jejich přirozenost, jim velí jinak. Pakliže tedy začnou normálně žít (což může znamenat třeba jen přestat se přejídat a občas se projít), kila rychle shodí.